Podmínky a způsoby hodnocení výsledků vzdělávání žáků v jednotlivých vyučovacích předmětech jsou stanoveny v souladu § 67 a §69 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláškou MŠMT ČR o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři č.13/2005 Sb.

 

Doklady o vzdělávání

 

a)            Každé pololetí se žákovi vydává vysvědčení. Za první pololetí se žákovi místo vysvědčení vydává výpis vysvědčení, který obsahuje údaje shodné s oficiálním tiskopisem vysvědčení.

b)            Opis vysvědčení bude vydán osobě, již byl vydán prvopis, nebo jejímu zákonnému zástupci. Opis se vydává jako kopie předloženého prvopisu a opatřuje se otiskem razítka, jménem, příjmením a podpisem osoby, která opis vystavila, a datem vydání opisu.

c)            Stejnopis bude vydán osobě, jíž byl vydán prvopis, nebo jejímu zákonnému zástupci. Stejnopis bude vyhodnocen na příslušném tiskopisu platném v době vydání prvopisu.
 

 

Uvádění výsledků vzdělávání studenta na vysvědčení


a)            Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovené školním vzdělávacím programem se na vysvědčení hodnotí těmito stupni prospěchu:

 

1

Výborný

Žák má trvalé znalosti. Nepatrné chyby se objevují zřídka a žák je sám bez upozornění opraví. Písemný i ústní projev je plynulý a logicky uspořádaný. Žák je schopen samostatné a tvořivé práce.

2

Chvalitebný

Žák má trvalé znalosti. Nepodstatné chyby se projevují častěji, žák je dokáže sám opravit. Ústní i písemný projev je logicky uspořádaný. Žák dokáže samostatně v předmětu pracovat.

3

Dobrý

Žák má trvalé znalosti. Chyby dokáže po upozornění samostatně opravit. Ústní projev postrádá plynulost a logickou uspořádanost. Žák rozumí učební látce, nedokáže však samostatně a tvořivě pracovat.

4

Dostatečný

Žák má základní znalosti dostačující k pochopení dalšího navazujícího učiva. V projevu ústním i písemném se objevu chyby, které je s pomocí učitele schopen opravit. Není schopen samostatné práce.

5

Nedostatečný

Znalosti žáka nepostačují k pochopení dalšího učiva. V ústním i písemném projevu se objevují chyby, které ani po upozornění není schopen opravit. Nedokáže samostatně pracovat.

 

Výsledná klasifikace není průměrem známek za příslušné klasifikační období, ale zahrnuje všechny oblasti, které jsou předmětem klasifikace (ústní zkoušky žáka, jeho práce v hodině, hodnocení jeho písemných prací v hodině, hodnocení domácích, seminárních a klauzurních prací). Zásadním kritériem pro hodnocení je skutečnost, zda a do jaké míry žák předepsaná a znalostní kritéria ve stanoveném termínu zvládnul nebo nezvládnul.

 

Stupně hodnocení chování

 

1

Velmi dobré

Udělení prvního stupně z chování je v kompetenci třídního učitele a ředitele školy.

2

Uspokojivé

Udělení sníženého stupně z chování 2 (uspokojivé) je v kompetenci třídního učitele a ředitele školy.

3

Neuspokojivé

Udělení 3. stupně z chování je v kompetenci ředitele školy, který tak zpravidla učiní na doporučení pedagogické rady.

 

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

 

Prospěl(a) s vyznamenáním

Průměrný prospěch povinných předmětů není horší než 1,5 a klasifikace žádného povinného předmětu není horší než 2,0.

Prospěl(a)

Není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm nedostatečný (5).

Neprospěl(a)

Je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm nedostatečný (5).

 

 

b)            Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.

c)            O hodnocení žáka rozhoduje vždy vyučující příslušného předmětu. Žák je klasifikován z předmětu, jestliže splní v určeném termínu veškeré náležitosti (ústní a písemné zkoušky, domácí, seminární a klauzurní práce), které jsou nutné pro jeho hodnocení.

d)            Žák, který z důvodu časté krátkodobé absence nemůže být hodnocen nebo včas neodevzdal zadané práce v povinných předmětech, bude z tohoto předmětu hodnocen až po složení komisionálních zkoušek v termínu určením ředitelem školy. Žák, který se ke zkouškám bez omluvy nedostaví, je hodnocen prospěchem nedostatečným. Nedostatečný prospěch při hodnocení neklasifikovaného žáka nevylučuje možnost žáka vykovat opravnou zkoušku.

e)            Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, na základě žádosti uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. Z předmětu Tělesná výchova žáka ředitel školy uvolní na základě písemného doporučení praktického nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, ze kterého byl uvolněn, hodnocen.

 

 

Pochybnosti o správnosti hodnocení

 

a)            Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů od dne, kdy se hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení.

b)            Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonný zástupcem nezletilého žáka.

 

 

Postup do vyššího ročníku

 

a)            Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborném předmětu, který stanoví rámcový vzdělávací program v oboru Multimediální tvorba, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky.

b)            Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, bude mu určen ředitelem školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se z prvního pololetí nehodnotí.

c)            Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

d)            Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku, a to nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou vždy komisionální.

e)            Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

f)             V případě, že je žák hodnocen nedostatečně z více než dvou předmětů, opakuje ročník, pokud je mu opakování povoleno.

 

 

Výchovná opatření

 

a)            Za vzorné chování a plnění povinností, reprezentaci školy či obecně prospěšnou činnost mimo školu může být udělena:

 

Pochvala třídního učitele

Pochvala ředitele školy

 

Tyto pochvaly mohou být spojeny s finanční odměnou, jejíž výší stanoví zřizovatel školy.
Za výborné výsledky při studiu bude žákovi sníženo školné podle Smlouvy o podmínkách vzdělávání.

 

b)            Proviní-li se žák proti školnímu řádu, bude mu podle závažnosti provinění uděleno:

 

Napomenutí třídního učitele

Důtka třídního učitele

Důtka ředitele školy

Druhý stupeň z chování (na konci klasifikačního období)

Třetí stupeň z chování (na konci klasifikačního období)

Podmínečné vyloučení (s udáním délky trvání)

Vyloučení ze školy

 

Tato kázeňská opatření jsou spojena s finanční sankcí (viz sazebník školného, který je součástí Smlouvy o podmínkách vzdělávání).
Povinností třídního učitele je o výchovných opatřeních informovat zákonného zástupce žáka.

 

 

Změny ve vzdělávání

 

Žákovi se v průběhu vzdělávání umožňuje opakování ročníku, přestup, přerušení a zanechání vzdělávání, přestup do jiné školy, změna oboru vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělávání.

O všech změnách rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti žáka. Součástí žádosti nezletilého žáka musí být i souhlas jeho zákonného zástupce.

 

a)            Zanechání vzdělávání je povinen oznámit žák nebo jeho zákonný zástupce vedení školy písemnou formou.

b)            Přestup žáka je možný pouze po ukončení vzdělávacího cyklu, aby bylo možno vystavit doklad o ukončení vzdělání. Povolení přestupu je vázáno na případné rozdílové zkoušky.

c)            Ředitel školy může umožnit žákovi přerušení vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let.
Po dobu přerušení vzdělávání není žák žákem školy. Ředitel školy na žádost žáka ukončí přerušení vzdělávání před uplynutím stanovené doby přerušení, nebrání-li v tom závažné důvody.

d)            Změna školního vzdělávacího programu žáka je vázána na pravidla daná rámcovým vzdělávacím programem školy.

e)            Ředitel školy může žákovi povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

 

 

 

 

 

Klasifikační řád nabývá účinností dnem 1.9.2015

 

Praha, dne 1. září 2015

 

 

                                                                                              Mgr. Ing. Jiří Smejkal, Ph.D.

                                                                                      ředitel školy a jednatel společnosti