Ing. Anežka Stejskalová, MSc.
anezka.stejskalova@eduso.cz
Konzultační hodiny: METODIK PREVENCE : ÚTERÝ 12:40 - 14:20
Od školního roku 2023/2024 působí na pozici školního metodika prevence Ing. Anežka Stejskalová, MSc. která spolupracuje s Mgr. Janem Juhaňákem, metodikem prevence při Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 11 a 12. Dále se účastní setkání metodiků prevence v regionu a sdílí problematiku studentů na naší škole, zároveň absorbuje informace a zkušenosti od metodiků prevence na jiných školách. Vzdělává se v rámci akreditovaného kurzu „Školní metodik prevence“ od roku 2023, který bude ukončen závěrečnou prací a zkouškou v lednu 2025.
Hlavní řešené problémy:
- nedostatečná docházka do školy a pozdní příchody do hodin,
- pozdní omlouvání zameškaných hodin,
- kouření/vapování,
- stavy úzkosti, depresivity, celkové nenaplňenosti, „nevím co se životem“
- konzumace energetických nápojů (pravidelně nebo každý den), s tím spojené poruchy spánku a nadměrná únava, nebo naopak vlny energie ve vyučování,
- poškozování školního majetku,
- sebepoškozování.
Preventivní opatření:
- začleňování žáků do kolektivu ze znevýhodněného sociokulturního prostředí
- úzká spolupráce s rodiči (zejména u žáků 1. a 2. ročníků)
- snaha o zákaz prodeje energetických nápojů a sladkých nápojů ve školním bufetu – v jednání
- výběr a absolvování školních kurzů a školení pro další pedagogy (např. specifické poruchy učení, pedagogická diagnostika a prevence, práce se stresem žáků a učitelů na škole, šikana ve školní třídě (jak ji předcházet a řešit a pod).
Minimální preventivní program:
- Vést žáky ke zdravému životnímu stylu a k odpovědnosti za vlastní zdraví, zdůrazňovat přínos zdravého životního stylu pro život člověka,
- Vytvářet podmínky pro smysluplné využívání volného času našich žáků,
- Budovat pozitivní školní i třídní klima, atmosféru důvěry a pochopení pro problémy žáků, poskytovat žákům dostatek prostoru pro sdělení jejich problémů, nabízet jim pomoc při jejich řešení,
- Věnovat zvýšenou pozornost možnému výskytu šikany a kyberšikany, informovat žáky o problematice šikany, nepodceňovat její zárodečná stadia,
- Poskytovat žákům dostatek informací o působení drog na organismus a zdůrazňovat výhody života bez drog,
- Zajišťovat a vytvářet pro žáky programy zaměřené na zvyšování sebevědomí, morální odpovědnosti, tolerance k odlišným názorům
- Zapojovat žáky do celoškolských projektů a tím zvyšovat pocit sounáležitosti a schopnost spolupráce
- Vzdělávat pedagogické pracovníky v technikách a metodách preventivní práce a vytváření pozitivních vztahů mezi žáky
- Průběžně monitorovat podmínky školního života z hlediska výskytu rizikových jevů, výsledky uplatňovat ke včasnému zachycení ohrožených žáků a další práci s nimi
Hlavní zásady preventivní strategie
- informovat během třídních schůzek o možnosti individuálních konzultací
- informovat o programech a možnostech výchovného poradenství a prevence
ve škole
- vyzývat rodiče k aktivní spolupráci v prevenci zneužívání návykových látek
a k výchově proti rasismu, xenofobii a kulturní netoleranci
- seznámit rodiče s možnostmi školy v případech, kdy selhávají preventivní opatření
- analýza, znalost a využití sítě pracovišť poskytujících preventivní, poradenské a léčebné služby v regionu
Realizace preventivního působení
- vytvářejí si povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě
- ví, co je podstatou zdravého životního stylu
- znají činnosti, které je z hlediska zdravého životního stylu vhodné zařadit do denního režimu
- dokáží pojmenovat rizika spojená se zneužíváním návykových látek a uvědomují si argumenty ve prospěch zdraví
- seznamují se s jednoduchými technikami odmítání návykových látek a negativního tlaku vrstevnické skupiny
- ví, na koho se obrátit v případě, že jsou ohrožena jejich práva
- učí se respektovat názory a zájmy jiných lidí a odlišné způsoby chování a myšlení
- budují si respekt a toleranci k menšinám
- umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společný úkol
- rozvíjí dovednosti, které napomáhají orientovat se v sociálních situacích, uvědomují si odpovědnost za své chování a jeho důsledky
- zvyšují schopnost řešit konflikty a problémy nenásilnou formou,
získávají povědomost o tom, že každé chování, které ohrožuje práva druhých
/šikana, násilí…/ je protiprávní.
Konkrétní aktivity podporující primární prevenci
- systematická činnost studentské rady (složena ze zvolených zástupců
jednotlivých tříd), která tvoří funkci prostředníka mezi žáky a vedením školy a
která umožňuje žákům aktivně se podílet na životě školy
- dotazníková šetření zaměřená na monitorování výskytu šikany, včasné řešení
možných problémů v této oblasti, monitorování atmosféry v třídních kolektivech
- stanovení pravidel soužití třídních kolektivů a upevňování vztahů mezi spolužáky
- nácvik pravidel chování založených na vzájemné úctě a respektu
- uvědomování si vzájemných odlišností a jejich přijímání
- rozvoj komunikačních schopností, umění klást otázky a vyjádřit svůj názor
- organizace sportovních a kulturně společenských akcí (sportovně seznamovací odpoledne 1. ročníků, lyžařské kurzy, badmintonové turnaje, umělecké výstavy děl studentů, studenti se spolupodílejí na organizaci maturitního plesu pro školu, atd.)
- trvalý přístup ke schránce důvěry, kde mohou žáci anonymně informovat vedení
školy o svých problémech
- upevňování základních návyků v rámci zdravého životního stylu – hygienických
návyků, zásad správné životosprávy
- aktivní účast v akcích školy spojených s její prezentací, Schola Pragensis, program
- v minulosti spolupráce s partnerskými školami ERASMUS
- vytváření atmosféry důvěry mezi žáky a učiteli – konzultační hodiny metodika prevence, školního psychologa
- funkční systém třídnických hodin
- ekologická výchova v rámci výuky Základy přírodních věd a Základy společenských věd
- září 2018 – pedagogičtí pracovníci seznámeni s programem prevence
- září – říjen 2018 návštěva výchovného poradce ve třídách
- listopad 2018 – rodiče seznámeni s programem prevence na třídních schůzkách
Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Charakteristika školní neúspěšnosti
Školní neúspěšnost je z hlediska pedagogicko-psychologického a socio-pedagogického chápána jako selhávání žáka v podmínkách školního edukačního programu nejen špatným prospěchem, ale také vytvářením negativních psychických postojů a emočních stavů ve vztahu k vlastnímu učení, ke vzdělávání, k učitelům a obecně ke škole.
Faktory školní neúspěšnosti
Školní neúspěšnost je vymezena řadou faktorů, především osobností a zdravotním stavem žáka, dále rodinným a mimoškolním prostředím a výchovně vzdělávacím procesem ve škole.
Při řešení školní neúspěšnosti je nezbytná spolupráce školy, dalších odborníků, rodiny a samotného žáka. Podpora rodiny je v tomto procesu nenahraditelná i s ohledem na volbu budoucího povolání a budoucí život.
Doprovodné projevy školní neúspěšnosti
- neurotické příznaky – bolesti hlavy, břicha, nechutenství, zvracení, tiky, školní fobie
- poruchy chování – záškoláctví, útěky ze školy nebo z domova, sebepoškozování
- obranné mechanismy – ztráta motivace, pocit méněcennosti, fantazie, regrese
Škola průběžně vyhodnocuje žáky s riziky neúspěšnosti, poskytuje jim pomoc k jejímu překonání, zohledňuje vnější prostředí ovlivňující výsledky žáků, přijímá případná opatření k zamezení rizikového chování.
Základní podmínkou prevence školní neúspěšnosti je pozitivní klima školy, důvěra žáků
a rodičů k učitelům a aktivní přístup a zájem učitelů o žáky.
Prevence školní neúspěšnosti ze strany školy
Základem prevence školní neúspěšnosti je spolupráce všech zúčastněných stran, kterými jsou – žák, rodiče, třídní učitel, školní poradenské pracoviště, ostatní pedagogové, vedení školy a externí poradenské zařízení (PPP). Zásadním předpokladem je aktivní přístup všech pedagogů k vyhledávání signálů, které by mohly mít za následek školní neúspěšnost žáka. Je to s podivem, ale poměrně často je pedagog střední školy první osobou, která zaznamená charakteristické studijní obtíže a doporučuje žákovi a zákonným zástupcům odborné vyšetření v Pedagogicko-psychologické poradně. V případě, že žák přichází do naší školy již po vyšetření v poradenském zařízení a má stanovena doporučení pro výchovně-vzdělávací proces, plně respektujeme tato doporučení a maximálně je realizujeme, individuálně přizpůsobujeme v každodenním vzdělávání a následně je vyhodnocujeme.
Potřeby žáků a možná opatření
Opatření volíme individuálně na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žáků:
- Poruchy učení a chování, jiná zdravotní omezení a znevýhodnění:
- kompenzace nedostatků s pomocí speciálně pedagogických metod a postupů na základě doporučení z PPP nebo SPC,
- integrace žáka a vytvoření IVP.
- Odchylka v celkové úrovni inteligence:
- konzultace o vhodnosti zvoleného oboru, protože množství učiva musí odpovídat požadavkům státních závěrečných či maturitních zkoušek,
- pokud je to možné, definovat žákovi základní učivo, odpovídající jeho možnostem a schopnostem, vhodné metody práce, motivace - zažití úspěchu, možnost opravit si známku, individuální konzultace ve vyučování i mimo něj, spolupráce s PPP - integrace na základě IVP a realizování dalších podpůrných opatření doporučených poradnou.
- Žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí:
- motivace žáka k učení, spolupráce s rodinou,
- vytvoření podmínek pro domácí přípravu i ve škole ve volných hodinách,
- přístup k internetu ve škole
- možnost doučování.
- Žáci s vysokou absencí:
- včasné řešení zvýšené absence žáka ve vyučování, přizpůsobené důvodu absencí,
- podpora při zvládnutí zameškané látky - plán dostudování učiva a termíny dozkoušení, konzultace s žákem a rodiči, kde se domluví zvýšený dohled nad žákem.
Pedagogické intervence v rámci prevence
- Podpora motivace a zvyšování sebedůvěry u všech žáků:
- klást na žáka přiměřené nároky
- zdůrazňovat jeho pozitivní stránky
- oceňovat jeho jedinečnost
- umožňovat žákovi vyslovovat vlastní názory
- podporovat aktivitu žáka
- pomáhat žákovi a radovat se z jeho úspěchů
- rozvíjet pocit empatie
- vyhýbat se negativnímu srovnávání
- zvyšovat aspirační úroveň u žáků
- Vedení výchovně-vzdělávacího procesu - pedagogové:
- spolupracují s třídním učitelem a výchovným poradcem,
- znají vzdělávací možnosti žáků,
- mají přehled o úrovni jejich vědomostí a dovedností
- jsou seznámeni s příčinami školních nedostatků konkrétních žáků, s jejich rodinným zázemím, ev. se zdravotním stavem,
- seznamují žáky s kritérii školního výkonu, která jsou ve škole považována za školní úspěch,
- stanovují pravidla vzdělávacího procesu a způsoby hodnocení v daném předmětu,
- seznamují žáky s možnými vhodnými styly učení a učí je vědomě používat styl pro ně v dané situaci nejvýhodnější,
- podporují samostatné a nezávislé myšlení žáků,
- rozvíjení kvalitní sebehodnocení žáků,
- využívají metod aktivního učení a postupný rozvoj klíčových kompetencí,
- nabízejí žákům a jejich zákonným zástupcům konzultace v rámci hovorových hodin i individuálně na základě domluvy.
Postup řešení školní neúspěšnosti
- rodiče a zákonní zástupci jsou průběžně informováni prostřednictvím Bakaláři o prospěchu (konkrétní známky, průměry, výchovná opatření, čtvrtletní hodnocení)
- v 1. a 3. čtvrtletí je veden motivační pohovor se žáky v těch předmětech, ve kterých se vyskytují výchovné obtíže – vyučující konkrétního předmětu průběžně mapuje příčiny školního neúspěchu nebo zhoršeného prospěchu
- rodiče a zákonní zástupci se mohou v 1. a 3. čtvrtletí informovat u jednotlivých vyučujících během hovorových hodin, nebo na základě předem domluvené schůzky mimo tyto hodiny
- v situacích vysokých absencí z důvodu nemoci se jednotliví vyučující domlouvají s žákem na doplnění si testů a zkoušení po jeho návratu do školy
- třídní učitel při zvyšujících se absencích (nad 100 h nebo při dlouhé nemocnosti) udržuje komunikaci se zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem a individuálně se domlouvá na dalších postupech, popř. na formě omlouvání se
- v případě, že žák má zameškáno nad stanovenou hranici 25%, vyučující k této skutečnosti v pololetním a celkovém hodnocení postupují individuálně – mohou nastavit průběžné doplnění pololetní práce, nebo zvolit doklasifikaci v daném předmětu
- v případě zájmu mohou žáci ohroženi školním neúspěchem kontaktovat výchovnou poradkyni za účelem poradenství (zmapování učebních stylů, nastavení podpory při učení, konzultace s PPP)
- v případě, že žák v předchozí době docházel do PPP a má neplatné Doporučení, je motivován k tomu kontaktovat PPP a požádat o kontrolní vyšetření
- pokud žák do PPP nikdy nechodil a vyskytnou se u něj závažné obtíže ve vzdělávání, je motivován k tomu, aby oslovil příslušnou PPP a požádal o provedení diagnostiky
- pedagogičtí pracovníci se seznámí s výsledky a doporučením PPP a doporučené postupy aplikují do své výuky, průběžně sledují vývoj a výsledky daného žáky, hodnotí a vzájemně konzultují efektivitu opatření.
Formy a metody práce se žáky ohroženými školní neúspěšností
U žáků ohrožených školním selháváním či žáků, kteří již v procesu vzdělávání selhávají, jsou individuálně zvoleny a nabízeny následující formy a metody práce:
- zadávání pravidelných úkolů, doplňujících domácích úkolů k procvičení učební látky
- plán postupného doplnění učiva, rozfázování přezkoušení znalostí (např. po dlouhodobé absenci žáka)
- užívání podpůrných aktivit – oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení z konkrétního učiva, umožnění opakovaného opravného pokusu
- používání podpůrných pomůcek při samostatné práci – přehledy, tabulky, kalkulačky, nákresy, aj. dle charakteru předmětu a Doporučení PPP
- individuální práce se žákem v rámci hodiny
- individuální konzultace s vyučujícím daného předmětu
- individuální či skupinové doučování
- nastavení Individuálního vzdělávacího plánu
-
Řešení školní neúspěšnosti
- Základní podmínkou prevence školní neúspěšnosti je pozitivní klima školy, důvěra žáků a rodičů k učitelům a aktivní přístup a zájem učitelů o žáky.
- Na žákovu neúspěšnost upozorní vyučující jednotlivých předmětů třídního učitele (TU).
- TU kontaktuje rodiče, nabídne osobní jednání za možné přítomnosti poradenských pracovníků školy (výchovný poradce – VP, metodik prevence rizikového chování – MP, školní psycholog – ŠP).
- Na počátku řešení školní neúspěšnosti je nutná správná diagnostika příčin – analýza žákových možností, pozorování žáka, posouzení jeho učebního stylu, vzdělávacích potřeb, osobních postojů ke škole, vzdělávání a učitelům (ŠP, VP).
- Na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žáka volíme individuálně možná opatření:
- Zvýšená motivace žáka k učení – důraz na pozitivní hodnocení, stanovení přiměřeného rozsahu učiva, podpůrné pomůcky (přehledy), využití pomoci spolužáků, podpůrné aktivity – oznamování termínů písemných prací a zkoušen.
- Individuální konzultace, doučování, kompenzace nedostatků pomocí speciálně pedagogických postupů (PLPP, spolupráce s PPP, SPC).
V Praze dne 1. 9. 2024
